27. 08. 2009 , Autor: Vojtěch Formánek
Záložky:	ifr , aspid ,

Při prvním pohledu na tento vůz se člověk neubrání pocitu „tohle jsem už někde viděl“. Něco francouzského? Nebo německého? Také ne… Že by anglického? Ano! Na první pohled to vypadá zkrátka jako caterham. Nezakrytá přední kola, dlouhá příď, krátká dvousedadlová kabina, samostatné světlomety. Ovšem nenechte se zmást! Zaprvé, Aspid je ze Španělska. Navíc tam, kde má caterham skořepinové sedačky, závodní volant a pár ukazatelů k tomu, a vy si při pobytu zde připadáte jako na přerostlé motokáře, má IFR Aspid luxusní interiér obšitý kůží, karbonové detaily, LCD displeje, kam se oko podívá, klimatizaci, navigaci. Zkrátka prostředí, které se nebojí srovnání s modely Porsche nebo Ferrari.

Takže jak to s tímhle autem je? Jedná se o luxusní GT, když má masážní křesla (tomu ovšem neodpovídají vnější tvary), okruhový speciál, který si v závodní pauze odskočil na homologaci k silničnímu provozu (kde neodpovídá interiér), nebo něco mezi? Zatřetí je správně. Aspid se nedá považovat za přehnaně inovativní projekt z hlediska použitých technologií, ovšem spojuje v sobě hromadu dobrých nápadů a aktuálních trendů, které v kombinaci s novým, originálním pohledem na konstrukci vozů tvoří nadmíru zajímavý celek – malý sportovní vůz určený jak ke každodennímu provozu, tak k polozávodnímu užití bez ztráty byť jediné kytičky. Na nevelkém půdorysu nabízí dostatek prostoru pro řidiče a spolujezdce, hodnotný interiér, výkonný motor, pohodlné i sportovní svezení na klíč a pokročilé technologické prvky, především co se týká samotného šasi. A to ve světe přetechnizovaných, levnou elektronikou nabitých rádobysporťáků už něco znamená, že?

Největší chloubou výrobce je ale tzv. zelený koeficient tohoto drobečka, který sestává z mnoha na první pohled nepříliš zřejmých součástí konstrukce. Abychom to vysvětlili: pod zeleným koeficientem si můžete představit třeba číslo, které vám vyjde při vydělení množství (kilo)gramů CO2 na jeden kilometr počtem koní motoru vašeho miláčka. Čím vyšší hodnota vám vyjde, tím větším nepřítelem lidstva se stáváte. V dnešní době plné limitů na zdraví škodlivé plyny a dalších šikovných eko(nomických) omezení, podle kterých by mělo ferrari jezdit na sluneční svit a ještě u toho provádět fotosyntézu, přichází Aspid s novým přístupem k rychlým a výkonným vozům. Jeho receptem je nízká hmotnost a vysoká efektivita – od pečlivého výběru materiálů přes aerodynamiku až po oproštění se od nepotřebných zbytečností. Nejspíš také souhlasíte, že v autě není třeba usínat za regulovatelného svitu noční oblohy jako třeba v novém rollsu (zejména proto, že když máte na šestimetrové kupé, máte i na vlastní ložnici…). Pánové z IFR tak prostřednictvím svého prvního původního vozu vlastní značky přicházejí s mnoha neobvyklými řešeními, která takto pohromadě v jednom celku nemají dosud v sériové produkci obdoby.

Základem příznivého zeleného koeficientu je úměrně nízká hmotnost. Lehčí auto spotřebuje méně ropy, tím pádem pošle do vzduchu méně oxidu uhličitého a zároveň mu stačí na rozhýbání méně koní pod kapotou, chcete-li, lehčí motor. Dalším důsledkem snížení hmotnosti jsou také lepší jízdní vlastnosti, méně neodpružených hmot atd. Toto vše Aspid dovádí téměř k dokonalosti. Disponuje speciálně vytvarovaným hliníkovým prostorovým rámem Alexcom, který dosahuje několikanásobně vyšší tuhosti oproti konvenčním hliníkovým konstrukcím, a to zejména díky elementárnímu tvaru ne nepodobnému plástvi včelího medu. Jeho výhodou je nejen vysoká tuhost, se kterou se pojí pasivní a koneckonců i aktivní bezpečnost, ale také velmi nízká hmotnost a finančně méně náročná výroba v porovnání například s karbonovými konstrukcemi, které vykazují podobné výsledné vlastnosti za mnohem vyšší cenu, nehledě na velmi omezené možnosti oprav poškozených karbonových vláken. Kostra vozu byla navrhována dokonce tak, aby byla schopna splnit bezpečnostní normu FIA.