| Test | |
Ford C-Max 1.6 TDCi |
Druhá generace c-maxu přijíždí ve dvou karosářských variantách. Jako standardní c-max a prodloužená verze Grand C-Max. Jako první se nám do rukou dostalo základní provedení s motorem 1.6 tdci.
Ford C-Max patřil dlouhodobě k nejprodávanějším MPV na evropském trhu, a aby měl šanci tyto své těžce vybojované pozice ještě posílit, představil se ve své druhé generaci nově i v prodloužené verzi, která umožní za příplatek poprvé převoz až sedmi pasažérů. A nejen to. Stejně jako byla první generace c-maxu předvojem druhé generace Fordu Focus, i nový c-max je postaven na nové platformě, kterou využije i blížící se nová generace focusu.
A proč to vlastně zmiňuji? Inu, abyste se těšili na skvělé jízdní vlastnosti, které řadí c-max v tomto ohledu k tomu nejlepšímu, co je v segmentu k dispozici. Ale to trochu předbíhám.
|
|
| Nová generace c-maxu dokázala znovu překvapit zejména svými výtečnými jízdními vlastnostmi. |
Podívejme se nejprve na nový c-max zvenku, odkud je patrný aktuální designový směr automobilky kopírující tvary fiesty, kugy či faceliftovaného mondea. Přídi znovu dominuje velký nasávací otvor ve spodní části a celkově tím nový c-max vcelku umně maskuje svoje rozměry, které nedoznaly v případě základní verze oproti předchůdci výraznějšího bobtnání. To u verze Grand je tomu pochopitelně jinak a znatelný je i prodloužený rozvor, který od sebe kola přední a zadní nápravy oddělí dalšími 14 cm navíc.
Svou délkou je c-max nejblíže VW Touran a do kapsy strčí krátkou verzi scénicu, naopak výrazně strádá oproti delší C4 Picasso, Mazdě 5 či Peugeotu 5008. Tato situace se opakuje i u šířky vozu, a co se samotného rozvoru týká, zde c-max v porovnání se zmíněnou konkurencí ve svém kratším provedení se všemi prohrává.
|
|
| Místa pro nohy není nazbyt a marně byste u zadní lavice hledali i podélný posun. |
A je to bohužel cítit i uvnitř vozu. Zatímco řidič si na nedostatek prostoru stěžovat nemůže, na zadních sedadlech panuje velice stísněná atmosféra. Dětským pasažérům to příliš vadit nebude, ale dospělý zde bude strádat jak v oblasti kolen, tak i v ramenou. Jisté řešení nabízí variabilní lavice sestavená ze tří samostatných sedadel, u které lze od výbavy Titanium zanořit prostřední sedadlo pod vedlejší sedák a následně odsunout krajní sedadla dozadu a blíže ke středu, čímž vznikne pro dvojici zadních cestujících více místa v podélném i příčném směru.
Variabilitu podpoří i sklopná a vyjímatelná sedadla, avšak pro tento úkon je potřeba si pořádně nacvičit ten správný grif a obrnit se řádnou dávkou trpělivosti, než odhalíte ten správný úhel naklopení a při tom přesně uvolníte patřičnou západku. Posuvná sedadla u c-maxu bohužel chybějí, což zase napravuje prodloužená verze, která nabízí i boční posuvné dveře, které je možno za příplatek doplnit elektrickým ovládáním.
|
|
| Trojici samostatných sedadel druhé řady lze sklopit či zcela vyjmout. Tím vznikne prostor až 1723 l. |
Jak už jsem ale zmínil, řidiče omezený prostor na zadních sedadlech trápit nemusí a ani jeho kolena se nemusí obávat stran utiskování od rozměrné středové konzole. První usednutí za volant ihned prozradí mírně zvýšenou pozici řidiče, poskytující parádní výhled z vozu, nicméně přirozená poloha za volantem vám připomene spíše klasický osobní automobil nežli kompaktní MPV. K tomu může napomoci i příjemný volant s malým středem, který lze seřizovat nejen výškově, ale nabídne především nevídaný rozsah podélného nastavování.
Byť může nově navržený interiér působit na první pohled až příliš expresivně a futuristicky a ne každému se bude líbit, již první kilometry vám dají najevo, že to není na úkor funkčnosti a ergonomie. Byť ani já nejsem přívržencem tohoto stylu a zděsil jsem se podobného uspořádání již u focusu na pařížském autosalonu, nemám po týdenním soužití s c-maxem jedinou relevantní výtku k ergonomii či přehlednosti ovladačů, a to ani k nečekaně bohaté výbavě interiéru, co se výdechů ventilace týká. Jasným důkazem toho je výstup na krajích přístrojové desky, který je rozdělen do tří částí, přičemž hned dvěma z nich lze hýbat a třetí směřuje vzduch na boční okénko.
|
|
Interiér je futuristický a na první pohled nepřehledný, k ergnonomii však nemáme výtek.
|
K jízdě s novým c-maxem, postaveným na nové platformě Fordu Focus, jsem přistupoval s velkým očekáváním a test dopadl v této disciplíně na rozdíl od prostornosti a variability na jedničku. Už od prvních metrů dostává řidič signály napovídající o výtečných jízdních vlastnostech, kterými vychází c-max vstříc řidičům, kteří si i po výběru kompaktního MPV rádi zařídí. Ještě lepší zprávou ale je, že tyto vlastnosti jdou ruku v ruce s příkladným komfortem a odhlučněním interiéru, které ocení zejména zbytek posádky.
Za tento projev se u c-maxu postaví nezávislé zavěšení všech kol, vzadu s nově optimalizovaným systémem Control Blade a vpředu s klasickým zavěšením McPherson. Případnému dovádění a ostřejší jízdě po vysazení zbytku rodiny vyjde vstříc u nové generace i standardně montovaný systém elektronického samosvorného diferenciálu nazvaný Torque Vectoring Control, který zlepšuje stabilitu a trakci při průjezdu zatáčkou. Zároveň oceníte i velmi dobré řízení, které se dočkalo nového elektrického posilovače s nižším převodem. Řízení patří určitě k tomu lepšímu, co segment nabízí, přesto bych se za více citu a přesnosti nebál přimluvit.
|
|
| Na rozdíl od konkurence, u c-maxu stále přetrvává klasická ruční brzda. |
Testovaný kousek kupředu poháněl turbodiesel 1.6 TDCi s výkonem 115 koní a točivým momentem 270 Nm, který nabízí jak velmi kultivovaný projev, tak i tichý chod. I při zatíženém autě mě mile překvapila dynamika vozu, až se mi nechtělo věřit při pohledu do technické tabulky hodnotě zrychlení hovořící o 11,3 vteřiny.
Pouze slova chvály mám k řazení šestistupňového manuálu. Řadící páka je příjemně po ruce a chodí v přesných a optimálně dlouhých drahách, přičemž jednotlivé „kvalty“ zaskakují do svých pozic po nasměrování téměř samy. Zde již nejde pouze o nejlepší řazení v segmentu, ale o jedno z nejlepších řazení vůbec. Na druhou stranu barikády se poté postaví spotřeba, byť ne s tak dramatickým hodnocením. Přesto jsem čekal hodnoty o něco nižší, čemuž by odpovídala i data u specifikace hovořící o průměru 4,6 l/100 km. V průměru jsem jezdil za 6,7 l/100 km. V případě jízdy za hranicí velkoměsta klesla spotřeba o jeden litr, ve městě naopak stejně jako na dálnici ještě o kus stoupla.
A jak je na tom c-max s cenou? Příliš se nepodbízí. Základní cena testovaného vozu ve výbavě Titanium je 593 900 Kč, při zahrnutí akční nabídky 529 900 Kč, v základní výbavě Trend poté o 63 000 Kč méně. Pokud dorovnáme výbavy a porovnáme c-max s konkurencí, pohybuje se jeho ceníková cena spíše nad průměrem třídy, ale nijak drasticky. Za prodlouženou verzi Grand C-Max si Ford poté účtuje příplatek 20 000 Kč u výbavy Trend a 8000 Kč u řady Titanium. Pokud byste zatoužili po sedmimístném provedení, připlatíte si dalších 18 500 Kč.
|
|
| Motor 1.6 TDCi se 115 koňmi se stará o solidní dynamiku. |
Grand C-Max
Stejně jako Renault Scénic nebo Citroën C4 Picasso od druhé generace nabízí i c-max možnost sáhnout po prodloužené verzi Grand. Ta má o 14 cm delší rozvor a za příplatek umožní převoz až sedmi pasažérů. K tomu nabízí pohodlnější nastupování bočními posuvnými dveřmi.
HODNOCENÍ: 8 / 10
C-max znovu nadchne jízdními vlastnostmi a presvědčil mě i turbodieselový motor 1.6 TDCi (115 k). Rozpačitý jsem z provedení interiéru a trochu zklamaný z prostornosti a variability základní verze. Proto bych raději sáhl po verzi Grand C-Max.
Základní cena: 539 900 Kč
Cena testovaného vozu: 656 600 Kč
 |
Jízdní vlastnosti, dostatečný výkon motoru 1.6 TDCi, řazení.
|
|
 |
Omezená prostornost a variabilita, vyšší spotřeba.
|