2009-05-05 , Autor: Michal Štengl, Foto: Jan Dvořáček
Tagy:	honda , accord , tourer , 2.2 , i-dtec , toyota , avensis , 2.2 , d-4d

Japonské značky to v Evropě neměly, často i přes větší technickou vyspělost, nikdy jednoduché. Pomineme-li zažité předsudky typu Japonec až na konec, pak jedním z důvodů menšího zájmu býval design. Buď byly japonské vozy moc agresivní nebo příliš obyčejné. To platilo hlavně pro avensis, kterému byla od počátku vyčítána tvarová nenápadnost. I proto se tvůrci docela odvázali a pro nástupce připravili nový oblek, střižený podle mnohem nápaditějšího stylu, který nejvíce „zazvoní“ právě na kombi. Změnou image si ale prošel i Accord Tourer, jehož přepracovaná záď ho přesunula z kategorie stěhováku do skupiny uhlazených metrosexuálů. 

Přestože honda působí na první pohled mohutněji, rozdíly ve vnějších rozměrech nejsou nijak zásadní. Toyota je o 15 mm delší (4,77 mm) a o 40 milimetrů vyšší (1,48 m), honda je zase o 30 milimetrů širší (1,84 m) a má o 5 milimetrů delší rozvor (2705 mm). Vnitřní prostor je proto srovnatelný, i když opticky působí toyota o něco vzdušnějším dojmem. Ta svého soupeře deklasovala rozdílem třídy velikostí zavazadlového prostoru, který bývá u kombi jedním z nejdůležitějších kritérií při rozhodování. Avensis totiž nabízí 543 l a honda 406 l, což je skoro o čtvrtinu méně! Ještě větší rozdíl panuje po sklopení zadních opěradel. Zatímco v avensisu získáte 1,609 m³, u accordu se musíte smířit s pouhými 1,250 m³. Větší je dokonce i u hatchbacku Civic. Výrobce to sice ospravedlňuje slovy o prémiovém lifestylovém kombi, jenže i německá trojka Audi A4, BMW 3 a Mercedes C jsou na tom až o 60 l lépe. Honda se tak může měřit snad jen s Alfou Romeo 159 (405 l). Na převoz větších krabic zapomeňte i kvůli tomu, že je mezi podběhy pouhých 78 cm. U avensisu s příkladně rovnými boky jsme naměřili o dvacet centimetrů víc. Toyota také snese o půl metráku větší zatížení (595 kg).

Snaha Hondy zařadit se mezi premianty je vidět i z pozice řidiče, což jí ale tentokrát přineslo mnoho plusových bodů. Začíná to třeba už tím, jak se posadíte. Zatímco v avensisu jsme si za celou dobu nenašli pohodlný a přirozený posaz, sedadla accordu jakoby nám byla šitá na míru. Přívlastek prémiový si ale zaslouží hlavně robustní přístrojová deska, okořeněná špetkou sportovního ducha. Ani toyota se za použité materiály nemusí vůbec stydět, honda je ale o půl třídy výš. Pracoviště řidiče v avensisu sice nevypadá tak efektně, je ale přehlednější a snazší na obsluhu. Takový volant v hondě je opravdovým oříškem i pro technnofily. Zorientovat se v záplavě tlačítek, kterými se kromě audiosystému či bluetooth handsfree ovládá adaptivní tempomat nebo bezpečnostní systémy, vyžaduje hodně času.

Zatímco zájemce o naftový motor má u hondy jedinou variantu, Toyota dává zákazníkům víc možností. Parametrům čtyřválce 2.2 i-DTEC (110 kW a 350 Nm) nejlépe odpovídá prostřední z nabídky tří turbodieselů řady D-4D. Jednotka o objemu 2,2 l totiž disponuje stejným výkonem a jen o 10 Nm (340 Nm) menším točivým momentem. Oba agregáty jsou sice celohliníkové, honda však na rozdíl od zalité ocelové monovložky používá technologicky ještě náročnější suché vložky. Výhodou obou řešení (celohliníkové diesely má ještě BMW, PSA nebo Volvo) je nízká hmotnost, vysoká pevnost a rychlejší prohřátí jednotky než u běžných turbodieselů s litinovým blokem a hliníkovou hlavou válců. Oba čtyřválce pracují s piezoelektrickými vstřikovači, Toyota ale vsadila na Denso a tlaky až 200 MPa, Honda zase na Bosch se 180 MPa. Agregát i-DTEC také pracuje s vyšší kompresí (16,3 proti 15,7), je výbušnější, má dravější zátah, lepší pružnost a snáze se přehoupne přes 5000/min. Trpí ale výraznějším turboefektem, je hlučnější a má o litr a půl vyšší spotřebu (7,8 proti 6,3 l) než čtyřválec 2.2 D-4D. Ten plynule zabírá od 1400/min a má i měkčí a o dost tišší běh. Lehčímu avensisu také zajišťuje o půl sekundy lepší zrychlení na stovku (9,2 proti 9,7 s) i o něco vyšší maximální rychlost (207 proti 210 km/h). 

Jenže jízdu si mnohem více vychutnáte v hondě, která těží z přesného řízení a vynikajícího podvozku s lichoběžníkovými závěsy vpředu. Pérování je sice tužší, pořád ale harmoničtější než u avensisu. Ten se sice jeví jako komfortnější, i na rovné silnici však neustále neklidně poskakuje. Není to sice nic nebezpečného (mizí to úměrně s naložením), při delším cestování to ale otravuje stejně jako hluk od valících se kol nebo občasné rány od přední nápravy. Také řízení nedosahuje kvalit hondy. 

Bohatý standard, ale minimální možnost individualizace – to jsou japonské vozy. I proto jejich základní ceny často převyšují evropskou konkurenci. Honda Accord Tourer se s motorem 2.2 i-DTEC prodává od 739 000 korun, Toyota Avensis Kombi 2.2 D-4D je o 10 000 Kč levnější. Základní výbavu mají oba vozy téměř identickou, u toyoty se připlácí za metalízu. Pokud ale toužíte po xenonových světlometech, musíte si koupit vyšší výbavu. A to i s prvky, které ani nechcete. V případě hondy vás tak účinnější světla vyjdou na 120 000 Kč, toyota je s 65 000 Kč milosrdnější.

Hodnocení

1) Honda

Accord zvítězil hlavně díky vynikajícímu podvozku a prémiově vypadajícímu interiéru se skvělými sedadly. Naturelu vozu odpovídá i výbušnější turbodiesel, který má ale vyšší spotřebu. Sháníte-li rodinný stěhovák, volte raději avensis.

2) Toyota

Avensis vypadá mnohem dynamičtěji, než jak ve skutečnosti jezdí. Podvozek spolu s plynule zabírajícím a skvěle odhlučněným motorem vyhoví spíše klidnějším povahám. Hlavní devízou toyoty je užitná hodnota a typická solidnost.

Text: Michal Štengl

Foto: Jan Dvořáček

• Honda Civic bližší info 2011
  
• Toyota Hilux v Antarktide 2012
  

• Honda Civic: mimozemšťan se polidštil
  
• Nový Civic: Honda zveřejnila všechny podrobnosti
  
• Honda sestavila ceník pro nový Civic
  
• Honda vykročila do nového roku se slevami
  
• Polárníkům v Antarktidě pomáhaly upravené Toyoty
  

• Honda Accord 2.4i Executive
  
• Honda Accord Tourer 2.4 Executive
  
• Honda Accord 2.2 i-DTEC
  
• Toyota Avensis 2.0 D-4D Luna