2010-05-03 , Autor: Michael Kudela, Foto: Jan Dvořáček
Tagy:	toyota , avensis , 2.0 , d-4d , luna ,

Toyoty nejsou povětšinou modely, které by v člověku vzbouřily hormony a rozvířily krev, jedou si svou klidnou nenápadnou cestou, až z téhle firmy kdysi vyrábějící tkalcovské stavy udělaly největší světovou automobilku, jejíž výsadní pozici světová krize nejspíš katapultuje ještě dál od jejích amerických koncernových soupeřů (byť i bezchybná Toyota přiznala, že se potýká s problémy). Nová generace modelu Avensis jako by si byla tohoto odkazu dobře vědoma. Přidala sice trochu hran a nových tvarů, ale na rozdíl od jiných značek tady chybí zřetelné spojení s dalšími modelovými řadami, například aurisem, a ani nějaký originálnější designérský prvek by nebyl na škodu. Ačkoliv Honda Accord v novém vydání vypadá – diplomaticky řečeno – méně atleticky než dříve, stále jí nelze upřít osobitost. O naopak zřetelně dravé Mazdě 6 ani nemluvě. Zato usedlý avensis si stále vede svou. A neobvykle zprohýbaný přední nárazník bychom mohli označit za postmodernistické dílo popírající zavedené přístupy, ale to už by nám diplomacii vystřídala ironie.

Na pražské dlažbě jsme nejvíce ocenili tuhou karoserii a dobře izolovaný podvozek.

Jenže jakmile vezmete za dveře, abyste se o tomtéž přesvědčili v interiéru, připomenete si pro mnohé podstatnější hodnotu Toyoty, než jakou je emoční náboj: důvěryhodnou konstrukci. Přiměřeně těžké dveře, dunivé zabouchnutí a vstřícně působící přístrojová deska, to vše přivítá znalce japonské značky jako v jiných jejích modelech, nováčky pak utvrdí v tom, že proklamovaná kvalitní konstrukce má svůj původ skutečně u inženýrů, nikoli pracovníků PR oddělení. Navíc u přístrojové desky jsou výstřelky většinou ke škodě věci, takže až chudě působící, ale přehledně urovnaná tlačítka na středovém panelu vítáme, stejně jako sice vzhledově příliš nápadné, ale na druhou stranu výborně dostupné ovladače vyhřívání sedadel. Italové je sice stylově ukrývají na sedadlo, ale hledejte pak v rukavicích, kde ta zatracená tlačítka jsou...

Záď je proti nezvyklé přídi přece jen spořádanější, nezapře ale japonský původ.

Kupodivu také typickým rysem toyot včetně nového avensisu je nejednoznačná pozice za volantem. Abyste rozuměli správně, vhodnou polohu si nakonec najdete, ale chce to delší hledání a nakonec možná stejně jako autor těchto řádků zjistíte, že volant byste potřebovali posunout ještě o kousek blíž, případně opěradlo (polohovatelné postaru pákou, nikoli růžicí...) o ždibec dál. Nakonec se ale správná poloha najde a můžete už jen chválit: za dobrý prostor pro kolena, prostor vzadu i pro náklad (0,509 m3), za ergonomii ovládacích prvků, za – takový luxus – samočinnou duální klimatizaci už u druhé úrovně výbavy Luna nebo za standardní Bluetooth. U něj nás ovšem trápilo spojení s telefonem, který jinak spárujeme v naprosté většině aut. Když už jsme u výbavy, trochu nás překvapila neobvyklá specifikace této úrovně: nechyběla zmíněná vyhřívaná sedadla, elektrické sklápění zrcátek či samostmívací vnitřní zrcátko, ale kvůli parkovacím čidlům nebo xenonům si musíte objednat luxusnější verzi. Když ovšem budete chtít nej- avensis, pak můžete počítat i s luxusními prvky jako zatáčecími světlomety, zadní parkovací kamerou, aktivním tempomatem, pre-crash systémem či zařízením udržujícím jízdu v pruzích.

Interiér je jednoduchý, ale precizně zpracovaný. Vše je prostě tam, kde to čekáte.

V interiéru jsme u avensisu neznamenali žádné výraznější „vlny“, které by zčeřily vcelku dobrý dojem, a ani v kategorii jízdních vlastností to nebude jiné. A to i díky karoserii, ačkoliv jsme na jejích tvarech nenechali nit suchou. Jejím výrazným kladem je totiž nízký odpor vzduchu (v případě sedanu cx=0,28), který přispívá k hladkému obtékání i ve vysokých rychlostech. Nejen při nich, ale i na hrbolatých cestách a dunivých dálnicích rychle poznáte, že pokud jinak dost šedá novinka opravdu v něčem vyčnívá, tak je to výborné utlumení interiéru od všech rušivých zvuků, vibrací a drnčení. Bytelná konstrukce a izolace hlavně podvozku dělají své, i motor v testovaném voze, třebaže šlo jen o základní turbodiesel 2,0 l/93 kW, přispěl k poklidné atmosféře uvnitř avensisu.

Novinkou je elektronická parkovací brzda, která pomáhá i při rozjezdu do kopce.

Nastavení podvozku je pro toyotu typické – není to žádný brus zatáček, ale spolehlivý a velmi snadno čitelný společník, který potěší jak solidní ovladatelností, tak komfortem podvozku. Adekvátní je řízení i brzdy, bohužel důslednějšímu prověření bránily nepříznivé podmínky. Na kluzkých silnicích byl na náš vkus až příliš často v permanenci stabilizační systém VSC schopný v případě nutnosti zasahovat mírně i do řízení, jeho intervence jsou však japonsky zdvořilé. Podobně přívětivý až odříkavý je také motor, který poháněl testovaný sedan: základní turbodiesel sice nabízí na dnešní dobu již podprůměrných 93 kW a 310 Nm, na druhou stranu je spravedlivé říct, že na rozumně velký (4,7 m) a kupodivu velmi lehký automobil (1,5 t, podle výrobce dokonce o 10 kg méně než u střízlíka Mazdy 6) jsou takové údaje plně dostačující. Bohužel kvůli sněhu jsme nemohli provést sérii tradičních měření, a navíc jsme vůz přebírali na test jako první, takže měl před naší dávkou tisícovky kilometrů na počítadle jen osiřelou číslici 6, ovšem dynamika nám i tak přišla dostatečná. Navíc lze očekávat, že po zajetí klesne už tak výtečná spotřeba, kterou jsme za značných mrazů zjistili: 6,5 l je na auto této velikosti skvělých, šestilitrový průměr jistě nebude problém. Šedesátilitrová nádrž je pak adekvátně dimenzovaná.

Dobrá tradice: výborně čitelné optitronové číselníky doplňuje už méně přehledný digitální teploměr a palivoměr.

Takže pro příznivce i ty, které avensis dosud nijak neoslovil, máme celkem očekávaný závěr: žádná revoluce se nekonala, jde spíše o evoluci. Dobré auto se stalo opět o něco vypilovanějším, potěší velmi vstřícnou výbavou (ještě jsme nevytáhli eso zpod volantu, kde je sedmý, kolenní airbag) za rozumnou cenu (639 900 Kč je výhodnějších než u hůř vybavené Mazdy 6 s výkonnějším, ale podobně rychlým turbodieselem), samozřejmostí je kvalitní konstrukce. Turbodiesel s inovovanou konstrukcí si vás získá tichostí a úsporností. Nebude divu, jestli tahle od pohledu tichá voda podemele střední třídu plnou tvarově nápaditějších a výraznějších soupeřů. Pokud přesvědčí zákazníky vzdor svým neevropským tvarům, má Toyota Avensis prodejní úspěch v suchu.


HODNOCENÍ: 4/5

Turbodiesel 2,0l/93kW vykazuje vzdor průměrným hodnotám překvapivou dynamiku.

TECHNICKÉ ÚDAJE:
Karoserie
Délka x šířka x výška 4695 x 1810 x 1480 mm, rozvor 2700 mm, pohotovostní/celková hmotnost 1490/2100 kg. Zavazadlový prostor 0,509 m3, objem palivové nádrže 60 l.

Podvozek
Vpředu náprava typu McPherson, vzadu víceprvková náprava, brzdy kotoučové, vpředu s vnitřním chlazením. Pneumatiky 205/60 R 16. Pohon předních kol, šestistupňová převodovka.

Motor
Přeplň. vznětový čtyřválec, čtyři ventily na válec, zdvihový objem 1998 cm3, největší výkon 93 kW (126 k) při 3600/min, točivý moment 310 Nm při 1800-2400/min.

Jízdní výkony
0–100 km/h                9,7 s
Nejvyšší rychlost         200 km/h
Spotřeba                    6,5/4,2/5,1 l/100 km

Cena
2.0 D-4D Luna           639 900 Kč
Testovaný vůz           654 900 Kč

• Toyota Avensis 2.0 D-4D Luna
  
• Toyota Avensis Kombi 2.0 D-4D Sol
  
• Toyota Hilux v Antarktide 2012
  

• Polárníkům v Antarktidě pomáhaly upravené Toyoty
  

• Honda Accord 2.2 i-DTEC
  
• Honda Accord Tourer 2.4 Executive
  
• Honda Accord 2.4i Executive
  
• Honda Accord Tourer 2.2 i-DTEC vs. Toyota Avensis Kombi 2.2 D-4D
  

	Testy a jízdní dojmy: Volkswagen Golf 1.4 TSI, Honda Jazz 1.4, Škoda Octavia 1.8 TSI, Kia Magentis 2.0 CRDi, Dacia Logan MCV 1.5 dC Představujeme: IFR Aspid Story: Ropa Fascinace: Mercedes-Benz 300 SEL AMG Cestopis: Malajsie